Barcelonu jsme si vybraly s kamarádkou jako poprázdninovou destinaci. Začátek října se nám zdál nejvhodnější z několika důvodů – nebude takové horko, které i v přímořských městech není příjemné (teploty byly nakonec okolo 27°C), bylo tam mnohem méně lidí (hlavně na pláži), letenky jsou levnější než v létě (ale pořád se do Barcelony nelétá tak levně jako do jiných měst). Byt zkuste najít stejně jako my přes airbnb, ty v centru se dají pořídit okolo 65€ za noc / byt. Pokud natrefíte na něco v blízkosti ulice La Rambla, vězte, že to bude to nejlepší rozhodnutí. Okolo je spousta malých uliček s krásnými obchody, na pláž taky dojdete pěšky, v blízkosti jsou i muzea a galerie a z nedalekého Plaça de Catalunya se dostanete metrem prakticky kamkoliv. Jezdí odtud taky autobusy na letiště. Výhodou je, že ušetříte za dopravu a na hodně míst se dostanete pěšky. Pokud už metrem jezdit musíte, vyplatí se koupit rovnou 10 jízd a na jeden lístek pak můžete jezdit i ve skupině.
UMĚNÍ
Za největší vychytávku považuji articketbcn, se kterým oběháte ta nejlepší muzea a galerie za 30 eur a na místě se už o nic moc nemusíte starat. Snad jen o to, aby neměli zrovna zavřeno, jako se to stalo třeba mě v Fundació Joan Miró, galerie, která má za mě osobně nejvíce bodů už proto, že je sama o sobě architektonickým skvostem. Articket má navíc platnost jednoho roku, takže pokud nestihnete oběhat všech šest muzeí, která jsou v ceně, máte motivaci se do Barcelony vrátit. A věřím, že to nebude jen platností articket.

Fundació Joan Miró
OKOLÍ BARCELONY
Výlet na Montserrat, klášter v horách, zhruba 40 km od samotné Barcelony, si zaslouží samostatný odstavec. Naplánujte si to jako celodenní výlet, stojí to za to. Ani celá Barcelona mě neuchvátila tak jako samotný Montserrat. Z Barcelony se tam krásně dostanete vlakem z náměstí Espanya, vlak zastaví přímo u stanice lanovky, která vás vyveze až ke klášteru za nějakých 6 eur a vy se mezitím můžete kochat španělskými panoramaty.
- Muzeum současného umění MACBA
- Klášteř Montserrat
Co ale bezpodmínečně nesmíte vynechat je výstup na nejvyšší vrchol – Sant Jeroni (1 236 m. n. m.), stoupáte částečně po schodech, nebo se škrábete do kopce, obdivujete vápencové hory všude okolo vás a je vám prostě krásně. Za jasného počasí prý dohlédnete až 60 km daleko. Nám se přes hory líně valila mlha a vlastně to vůbec nevadilo. Je to jeden z nejhezčích zážitků, které si spojuji s celým Španělskem.
NEBE V HUBĚ
Co se týče jídla a kaváren… Doporučení mě zavedla do La Vietnamita, chtěla jsem vyzkoušet jejich pho bo. La Vietnamita neurazí, ale ani nenadchne. Je sympatická interiérem a přístupem lidí, kteří v ní pracují, ale mnohem lepší vietnamskou kuchyni jsem ochutnala v Bun Bo Vietnam. Proslulé churros jsme jedly snad dvakrát denně a ty nejlepší byly v Xurreria Banys Nous, která si vysloužila i své místo v cestovních průvodcích, tak na tom asi něco bude. Nedaleko je Be Chocolat, kde nakoupíte pralinky s sebou a jestli je něco „nebe v hubě“, pak jsou to právě ony. Ještě nezapomeňte na Chök, kde dělají výborné cronuts.
KDE NEUDĚLAT RADOST VAŠÍ PENĚŽENCE
Nejmilejší designové obchůdky byly na ulici Torrent de l´olla, kde je jak la-a, tak wild we. První je zaměřený spíše na bytové doplňky, ale narazíte tam i na ručně vyráběné šperky a druhý je směsicí autorské módy a vychytaných designových doplňků.

la-a
I když nejste fandové zábavních parků, atmosféra Tibidabo parku, který se tyčí nad Barcelonou spolu s gotickým kostelem Sagrad Cor, vás nadchne. Tibibus jezdí přímo k parku z náměstí Plaça de Catalunya.
Na Plaça de les Glòries Catalanes se koná bleší trh, netuším jak často, nepodařilo se nám dohledat žádný web. Ale určitě se koná každou středu i sobotu, takže je tam zkrátka možná celý týden. Vedle blešáku byl i pidi trh s jídlem, kde si nakoupíte skvělé churros nebo olivy.

Bleší trh na Plaça de les Glòries Catalanes
NEJHEZČÍ KOLA
Půjčte si kola v Color Bikes na c/Tallers 1. Sympatický koncept, kdy si kolo vyberete podle vašeho stylu, barvy a krásná jsou prostě všechny.
DOJMY
Na závěr musím přiznat, že na první pohled mě Barcelona dost vyděsila. Všichni jsou hrozně hluční, drzí, není tam čisto jako u nás, byty jsou menší a ceny vyšší. Nutno říct, že i přesto, že jsem říznutá jihem (poloviční Řekyně), jsem si musela na atmosféru Španělska chvíli zvyknout. Aklimatizace však přišla během prvních dvou dní a Španělé nás překvapili svou vstřícností, ochotou mluvit anglicky, nebo se s vámi dorozumět i jakkoliv jinak a já jsem tam určitě nebyla naposledy.
Text a foto Linda z Week journal